Obsah

KROKET - KROKET - KROKET

Kroket, který se v Křenovech hraje podle místně upravených pravidel, čekal na mistrovskou premiéru až do roku 1981, ačkoli vůbec poprvé došlo k přátelskému měření sil a zdatností již o čtyři roky dříve!

Stavitel tratě určí, jakým směrem se branky projíždí. Na rozdíl od oficiálních pravidel tak může dojít i na průjezd v protisměru. Úder do koule musí být veden jednou z dvojice okrajových plošek hole. Buď rovnou nebo zaoblenou. V žádném případě se nesmí koule posunovat prostřední, prohloubenou částí!

V případě, že průjezdu brankou brání soupeřova koule, počíná si závodník „na vlastní pěst“. Lepší je strategické přiblížení a ztráta jedné série, než pokus o těsný průjezd či přeskočení. V takovém případě je většinou koule soupeře posunuta ještě víc do branky, a koule zahrávajícího odpálena mimo, což stojí ztrátu větší, než by byla ona jedna série…

Rytmus hry si určují hráči sami (vyvoláváním jména následujícího soupeře), nebo dobrovolní „našeptávači“ (na obr. zcela vlevo)

Jeden z nejdůležitějších okamžiků na začátku, v průběhu

a samozřejmě i na konci soutěže. Zásah startovního, dílčího nebo cílového kolíku!

Do programu MS a OH v Křenovech je tento klasický ostrovní sport (neplést ale s dalším cricketem, který hrají družstva v bílých košilkách a který tak trochu připomíná baseball!) zařazován pravidelně od roku 1981.

Pravidla

Na rozdíl od oficiálních pravidel se nehraje skrz branky, vystavěné v předepsaném „a čistém“ geometrickém obrazci, nehraje se ani stále jedním, přímým směrem, a už vůbec není uplatňováno pravidlo „krokování“, kdy může jeden z hráčů

tzv. spící kouli soupeře odpálit.

V Křenovech je tvar tratě o dvou kolících (startovní-cílový, resp. v polovině okruhu) a deseti brankách dílem tvůrčí představivosti stavitele, některé branky jsou umisťovány s mírnou škodolibostí v záludných místech, kde je terénní překážka nebo nerovnost,

a některé jsou projížděny i protisměrně.

S ohledem na počet startujících se losem, nebo částečným nasazením, vypisují dvě až tři kvalifikace (maximálně 4 hráči) na dvě kola. Do finále přímo postupuje vítěz každé kvalifikace, v případě, že se jedná jen o dvě skupiny, přímo také i závodníci ze 2. místa. Při širším startovním poli, tj. u tří základních skupin, následuje ještě souboj o poslední čtvrté postupové místo z hráčů, kteří se v kvalifikaci umístili v jednotlivých skupinách na druhém místě. Finále bývá za běžných okolností vypsáno na tři kola.

Do každé fáze soutěže jsou hráči vylosováni, podle tohoto losu si postupně vybírají barvu hracích holí a koulí. Prvně nalosovaný začíná hru úderem na startovní kolík z libovolného místa, které leží na pomyslné kružnici od kolíku ve vzdálenosti hrací hole. Hráči se pravidelně střídají (rytmus hry usměrňují buď nehrající „vyvolávači“, nebo hráči sami oznámí po provedeném úderu jméno následovníka, který může pokračovat).

Teprve ve chvíli, kdy zasáhne startovní kolík, může se vydat dál, k první nejbližší brance. Tu musí projet zadaným směrem, v případě, že ji projede obráceně, musí se nejdříve vrátit a pak teprve projet branku požadovaným způsobem. V případě, že na začátku soutěže není startovní kolík zasažen, závodník uchopí svoji kouli, a opět ji na druhý pokus umístí podle předchozího návodu do libovolného místa na vzdálenost hole.

V polovině trati musí zasáhnout druhý kolík, pak zase po 5 brankách „startovní“ a tak stále dokola až do cíle. V případě, že koule zapadne do terénní nerovnosti, ze které není možno pokračovat ve hře, smí si soutěžící svoji kouli posunout na nejbližší schůdné místo vedle této nerovnosti. Kouli soupeře může zasáhnout, neměl by tak činit ale úmyslně. Pokud dvě koule tzv. „spí“ (dotýkají se sebe), je zakázáno „krokování“ (rozražení koulí), požaduje se, aby při odehrání nebyla koule soupeře výrazně zasažena a přemístěna.

Výslovně je zakázáno odehrát kouli z jakékoli pozice prohloubenou spojovací částí koncovky hole (tzv. Ondrouškovským šoupáním). Po hráčích je vyžadován smysl pro fair-play (občas se objevují snahy nahlásit průjezd brankou, ke kterému vůbec nedošlo).

Vítězem se stává ten sportovec, který se jako první dotkne ve finále cílového kolíku po 3 okruzích. V případě, že ihned po něm zasáhne cílový kolík také soupeř, který soutěž dohrál ve „stejné sérii“, oba sportovci se o vítězství i o body do celkové klasifikace podělí rovným dílem. Totéž platí pro umístění na dalších místech. Dohrává se do 3. místa.