Obsah

Informační služba alias FAQ

(Vaše frekventované otázky o MS a OH)

ObSAH

V čem se soutěžilo?

Stupně vítězů a medaile

Křenovské disciplíny v oblibě u slavných osobností!

Ojedinělé zimní klání

Nesmyslná revoluční novinka na OH 1988

V jakých soutěžích se bojovalo o body?

Jejich výčet je poměrně široký, protože obsahuje disciplíny, které z rozličných důvodů z programu her již vypadly. Některé možná jen na neurčito, jiné definitivně. Týká se to především tzv. „Televizních her“, neboli jedné z nejstarší varianty videoher – tenisu a fotbalu, který jste si mohli zahrát na speciálním hracím boxu nebo s pomocí malé skřínky, napojené do televizoru, přímo doma, a sice ve druhé polovině 70. let. Zmíněný „televizní tenis“, představovaný dvěma „pálkami“ na opačných polovinách hřiště a přes otočný ovladač pohybující se v jednom místě pouze od horní části obrazovky k dolní, spočíval v tom, zasáhnout „míček“, odpálit ho přímo nebo odrazem o horní či dolní „lajnu“ na soupeřovu polovinu. Pokud se to nepodařilo a míček zmizel za Vašimi „zády“, ztratil jste bod. Jedna hra – ať už v tenise nebo kopané, kde byly „pálky“ dvě a ta jedna střežila malou branku, se hrálo do 15 bodů.

Pokud jde o konkrétní výčet názvu jednotlivých disciplín, ten je následující: střelba ze vzduchovky na 8 a 15 metrů, střelba ze vzduchovky na figuríny (10 metrů), střelba z pistole ze vzdálenosti 6 metrů, kriket (petanque), hod umělohmotným granátem a „pancerfaustem) na cíl, „ruské“ kuželky, kulečník, karty („prší“), kostky na malá a velká čísla, kostky kombinace, kopaná jednotlivci (vyřazovací hra na malé branky, tzv. „okénka“ nebo soutěž v přesnosti střelby, tzv. „penalty“), kopaná družstev, šipky do 2000 bodů („kolo štěstí“), šipky do 300 resp. 500 bodů („klasický terč“), šipky maratón („kolo štěstí“ do 3000, 4000 nebo 5000 bodů), stolní tenis („ping pong“), šprtec, tzv. stolní kopaná se „špunty“, televizní kopaná a tenis, kroket a lukostřelba.

Zvláštní místo v programu MS a OH zaujímají střelba ze vzduchovky na 8 metrů, šipky 2000 a šprtec, disciplíny, které v něm jako jediné ještě nikdy nechyběly. Pokud Vás zajímají přehledy výsledků s konečnými tabulkami, doplněné o informační perličky z jednotlivých akcí v nejprestižnější „turnajové“ disciplíně ŠPRTCI, a to od vůbec prvního turnaje na mistrovství světa v roce 1976, až po ten poslední na světovém šampionátu 2002, doporučujeme navštívit nově vytvořenou stránku, věnovanou tomuto tématu (P.S. – náročné zpracování všech turnajů bude ještě nějakou chvíli trvat, zatím můžete nahlédnout do zákulisí vybraných turnajů, počínaje MS 1999 do OH 2004).

Zpět na začátek

Existovaly „stupně vítězů“?

Ano – nejednalo se však o klasickou „bednu“ opatřenou čísly 1, 2 a 3, ale o kamenný stupínek před vchodem do chalupy, jak dokládá archivní fotografie z olympijských her v roce 1976. A právě v tomto roce byly tyto zvláštní stupínky, na nichž docházelo k vyhlašování dílčích vítězů a předávání speciálních „medailí“, použity jak poprvé, tak naposledy. V dalších letech už se jakékoliv drobné ceny či medaile za jednotlivé soutěže neudělovaly, nedocházelo ani k dílčím ceremoniálům, ale až k tomu velkému, závěrečnému. Ano – tam už se různé věcné dary objevovaly, ale sportovci si je přebírali v řadě, nikoliv na stupínku…

Zpět na začátek

Také Jaroslav Dietl hrál naši stolní kopanou!

Ano, je tomu tak. Sice se Křenovských her nikdy nezúčastnil, ani o nich s největší pravděpodobností vůbec nevěděl, přesto si tento zapálený sportovec, který miloval tenis stejně jako šachy, a vynikal nesmírnou soutěživostí, vyzkoušel ve svém plodném životě i specifickou stolní kopanou se „špunty“, zařazenou do programu MS a OH v Křenovech poprvé v roce 1980. Důkazem našeho tvrzení je přiložená archivní fotografie, na které můžete spatřit autora mnoha televizních seriálů, především Nemocnice na kraji města či Ženy za pultem (pokud jmenujeme alespoň ty, co se poslední dobou objevily v repríze na českých obrazovkách) vlevo, připraveného rozehrát útočnou akci. Za zmínku stojí podoba hracího stolu, který je nepatrně odlišný od toho, jenž je používán v Křenovech. A sice konstrukcí a umístěním branek, které jsou vysunuty výrazně mimo „základní obdélník“ a mají v zadní části zaoblený tvar. Předpokládáme, že umístění „špuntů“ však bylo obdobné, stejně jako princip hry samotné. Pro zajímavost můžete srovnat tvar hřiště, co pamatuje množství dramatických bitev v rámci světových šampionátů či olympijských turnajů, na druhé ilustrační fotografii…

Zpět na začátek

Soutěžilo se vždy jen v létě?

Nikoliv – počátkem roku 1980 proběhl pokus zavést tradici i „zimního“ klání, pod hlavičkou zimních olympijských her. Uskutečnilo se osm disciplín, z nichž ani jedna se neodlišovala od letního programu. Čtyři účastníci se během dvou hracích dnů, které ovšem dělil bezmála celý měsíc (9. února a 1. března) poměřovalo v kostkách, kartách, šipkách a stolních hrách, konkrétně ve šprtci, v němž se ovšem zcela neobvykle nehrálo na čas, ale do okamžiku, kdy jeden ze soupeřů nastřílí deset branek. Zmíněné disciplíny se nezúčastnila Jana Soeldnerová, která pak v konečném pořadí ZOH obsadila třetí místo se třemi prvenstvími a se ziskem 500 bodů. Jen o dvacet bodů více nashromáždili David Soeldner a Jiří Hlava, o celkovém vítězství prvně jmenovaného rozhodl vyšší počet zlatých medailí (3 resp. 2). Ani jeden dílčí úspěch, zato sedm bronzových umístění odsunulo až na čtvrté místo Františka Mudru. Pokus to byl hezký, a mohl být jistě oživen některými skutečně „zimními“ soutěžemi. Bohužel, do dnešní doby se nezopakoval…

Zpět na začátek

Bylo bodování soutěží opravdu vždy jednotné?

Ne – před zahájením letních olympijských her v roce 1988 se skupina „vzbouřenců“ pokusila prosadit revoluční změnu, a sice, aby se bodovala každá pozice, s ohledem na tehdy extrémně vysoký a rekordní počet devíti sportovců. S odůvodněním, bude-li se i nadále bodovat jen 1. až 4. místo, dalších pět účastníků nebude mít motivaci. Tato novinka však samotné hry jen zkomplikovala, třeba tím, že se řada medailově rozhodnutých soutěží musela dohrávat, například v kroketu se bojovalo ve skupině o 7. – 9. místo! Nejpikantnější však bylo to, že nové bodování, kdy každá pozice byla odstupňována deseti body, de facto nijak neovlivnilo boj o konečné prvenství resp. o tři první místa. Podle nového systému by však 4. místo patřilo A.Pavlíkovi a až 6. příčka N.Vargovi, ačkoliv ten dokázal při premiérovém startu v Křenovech získat tři zlaté medaile, zkušený A.Pavlík pouze jednu. Od šesté do deváté pozice novinka opět nic neměnila, jen pohled na součty bodů byl divoký – vítěz olympiády D.Soeldner měl 1250, a poslední, další „nováček“ S.Ratz ze Švýcarska (skutečně ze Švýcarska J), s bilancí pouhých dvou dílčích bronzových medailí 455 bodů! Po skončení OH proto i s ohledem na souměřitelnost v historických tabulkách došlo k revizi výsledků a bodů podle původního formátu, a nikdy v budoucnu už k pokusům odklonit se od systému „body pro první čtyři nejlepší“ v hodnotách 100 – 70 – 40 – 20 nedošlo…

Zpět na začátek

Poslední revize: 27.2.2005